Mořský koník – Poseidon Beach 2017

… ten nejlepší zážitek pro Vaše děti – "Krása na zemi Poseidon Beach Řecko"

13.07.
Zdá se to jako včera, kdy jsme si na letišti mávali na rozloučenou. Tehdy jsme si říkali, tři týdny, to je ale dlouhá doba! A vidíte? Ani jsme se nenadáli a už zase balíme, snažíme se přijít na to, jakou záhadou se nám zmenšily kufry a proč mají asi dvě stě kilo. Po ranním loučení s kamarády, kteří letěli prvním letem, jsme dobalili poslední maličkosti, ponožky, které zapadly za postel i sešity s čísly a e-maily na naše spolubydlící a nové kamarády. Před třemi týdny jsme se neznali, vzájemně jsme se na letišti prohlíželi a nesměle se začínali bavit. Během pobytu jsme mezi sebou našli spoustu nových kamarádů, kteří mají rádi stejné věci jako my, kamarády, na které, ačkoliv je známe pouhé tři týdny, nikdy nezapomeneme. Před necelým měsícem se tři týdny zdály nekonečně dlouhé, teď bychom čas nejradši zastavili. Po poledni jsme ale i my, po posledním vykoupání a procházkách po pláži, nasedli do autobusů a vydali se směr Soluň. Na letišti jsme si ještě říkali, jak bychom tu zůstali, ale s každým kilometrem směrem ku Praze jsme se na vás těšili čím dál, tím víc. Po přistání jsme nedočkavě poskakovali a hledali, jestli vás někde neuvidíme. Prošli jsme poslední kontrolou a dál už to znáte, protože jste to byli právě vy, kdo nás po dlouhé době objal a odvezl domu.

12.07.
A je to tady! Probrali jsme se do posledního dne. Nechtělo se nám ani uvěřit, jak rychle to uteklo. Nicméně tento den byl poslední, kdy jsme si mohli naplno užívat moře, pláže a řeckého sluníčka. Taky jsme se podle toho chovali. Najednou se nám z pláže na pokoje nechtělo a ve vodě bychom nejraději zůstali až do večera. Bohužel to nešlo a my jsme o poledním klidu měli dost práce s balením. Vůbec se nám do toho nechtělo, ale čím dřív jsme měli dobaleno, tím dřív jsme mohli k vodě. Odpoledne bylo na pláži moc příjemně, sluníčko hřálo, chladil nás příjemný větřík a dokonce jsme měli krásnou podívanou v podobě velké jachty, která zakotvila pouhý kus od nás. Čas, ubíhal mílovými kroky, a tak jsme se ani nenadáli a byla večeře. Večer nás čekalo vyhlášení Poseidonovy Olympiády, která probíhala celé tři týdny. Každý den jsme se radovali z vítězství, čestně brali porážky a snažili se získat co nejvíce bodů. Poctivě jsme měnili naše vedoucí k nepoznání, fandili jim v utkání proti jiným vedoucím, vyráběli masky na karneval a vytvářeli účesy. Naše snaha patřila právě tomuto večeru.Vyhlášení nejúspěšnějších týmů. Že jsme brali olympiádu vážně potvrdili i fakt, že rozdíly mezi jednotlivými týmy byly opravdu těsné. Zvítězili ti nejlepší. Zaslouženě. Žádný oddíl neodešel s prázdnou. Snaha všech byla odměněna, a tak jsme byli nad míru spokojeni. Po předání cen a gratulacích nejlepším týmům jsme si chvíli zatancovali a protože ráno někteří naši kamarádi odlétají, šli jsme spát, abychom byli čilí a mohli se s nimi jít rozloučit.

11.07.
Vydali jsme se na poslední rozcvičku. Ano, opravdu nás čekala dnes úplně poslední. Naposledy jsme šli ráno běhat, hrát, protahovat se či plavat v krásně klidném moři. Do vody se samozřejmě ještě dostaneme, ale to ranní plavání je jiné. Fakt, že se pomalu, ale jistě blížíme ke konci, na nás dopadá ze všech stran. Nejvíce nám to ale připomněly výstupní lékařské prohlídky, které dnes začaly. Jen co jsme byli u doktorů hotoví, těšili jsme se na pláž. Bylo opravdu horko a voda vždycky krásně osvěží. Máme před sebou poslední dny, a tak nás z vody vedoucí dostali až na oběd. V průběhu poledního klidu spadlo pár kapek, ale za chvíli krápání ustalo, a tak náš odpolední pobyt na pláži nebyl ohrožen. To navečer už jsme takové štěstí neměli. Najednou se zatáhlo a během pár minut se spustil déšť. Báli jsme se, aby dešťové kapky neohrozily naši rozlučkovou diskotéku, ale naštěstí pršelo jen krátce. Po večeři už bylo zase krásně, sluníčko stihlo vysušit i poslední louže a my jsme se v klidu odebrali na diskotéku. Parket byl plný od začátku. Přece jen to byly poslední tance s našimi kamarády, a tak jsme nemarnili čas. Diskžokej pouštěl písničky pro menší i velké děti a zahrál i na přání. Ale jako každý, tak i tento večer musel skončit. Řekli jsme si, že bude lepší nepřemýšlet o tom, kolik dní nám zbývá, a tak jsme se hned po poslední písničce odebrali do postelí.

10.07.
Stejně jako v předchozích dnech nás i dnes sluníčko doprovázelo na rozcvičku. Protože krásně hřeje už od rána, spousta z nás využila rozcvičku v podobě plavání. Komu se do vody takhle brzy nechtělo, nemusel zoufat. Dopoledne jsme strávily u moře, vozili se na člunech, hráli vodní pólo, nebo se potápěli. Odpoledne jsme se prostřídali s jinými oddíly v půjčení člunů, někdo lovil mušličky, jiní hráli ve vodě na babu a děvčata většinou chytala poslední bronz na pláži. Navečer jsme si šli zahrát volejbal a fotbal na hřiště. O žádné body nám už nešlo, a tak na hřištích nevládla ani nejmenší rivalita. Pravidla nebyla až tak rozhodující a tak jsme se u toho hodně nasmáli. Hráli malí s velkými, kluci, holky dohromady. Po večeři pomáhaly dívčí oddíly svým kamarádkám, které se přihlásily do soutěže Miss s jejich kostýmy a šperky. Při večerním programu se bylo opravdu na co dívat. Večer nás všechny velmi pobavil. Účast krásných dívek předčila očekávání všech v publiku, ale zvítězit mohla z každé kategorie jen jedna. Všechny se snažily, aby právě ony oslovily porotu nejvíce (o soutěži se dozvíte více na odkazu akce – miss). Zvítězily podle zásluhy ty nejlepší a my jsme se odebrali do postelí, abychom byli na ten poslední víkend čilí a mohli si ho užít co nejlépe.

Miss Poseidon Beach

Co by to bylo za Koníka, bez soutěže Miss. Tato soutěž není pouze o přehlídce krásných dívek a promenádě v plavkách, ale o celkových dovednostech všech zúčastněných. Dívky byly podle věku rozděleny do dvou skupin, na Miss Poupě a Miss Poseidon. Každá ze skupin dostala jeden zvláštní úkol. Mladší dívky z Miss Poupě měly za úkol změnit sebe samu v jakoukoliv pohádkovou bytost, starší dívky zase musely vyrobit nějaký zajímavý šperk. Všem se to moc povedlo. Při volných disciplínách se nám tajil dech. Mezi různými druhy tance, zpěvem a aerobikem, se objevila gymnastika, jóga a dokonce i step. Bylo se opravdu na co dívat. Všechna děvčata předvedla, že jsou nejen krásná, ale taky velmi šikovná. Porota měla opravdu těžké rozhodování. Vítězka může být ale z každé skupiny jen jedna. Za Miss Poupě se jí stala a na prvním se místě umístila Natálie Radimcová. První vicemiss se stala Katrin Horváthová a cenu za druhou vicemiss získala Adéla Habermannová Za Miss Poseidon dopadlo rozhodnutí poroty takto: na prvním místě se umístila Nela Brádleová. První vicemiss se stala Kateřina Gruberová a cenu za druhou vicemiss získala Adéla Radimcová.

09.07.
Čas plyne jako voda a nám zbývá posledních pár dní. Ani na to nemyslet. Sluníčko asi vycítilo, že se nám to krátí, svítí a hřeje jako pominuté. Dopoledne hrajeme hry a soutěžíme. Dnes bylo na řadě finále vybíjené a basketbalu. Odpoledne věnujeme moři, protože bychom se na hřišti asi usmažili. Alespoň trávíme co nejvíce času ve vodě, a tak si ji ty poslední dny dosyta užíváme. Vedoucí a sporťáci nás vozí na člunech, skáčeme do vody, potápíme se a lovíme krásne mušličky, kterých je tu opravdu nespočet. Pod hladinou to hraje spoustou barev, tak se není čemu divit, že se nám to potápění tak líbí. Jedna mušlička vedle druhé a hejna barevných rybiček. Jen ten čas nějak rychleji utíká. Po večeři jela poslední část oddílů do města Neas Marmaras a kdo zůstal na hotelu byl pro něj připravený film. Po návratu kamarádů z města jsme si prohlídli, co hezkého koupili, a protože jsme byli z toho řádění ve vodě pořádně unaveni, šli jsme spát a těšili se na další den.

08.07.
Čas, vyhrazený našemu pobytu, se pomalu krátí a potvrzuje nám to i fakt, že jsme dnes ráno jeli na poslední výlet. Jednalo se o trhy v městě Moudania. Část oddílů na nich byla minulý týden, a tak jsme už věděli, co nás čeká, kde mají nejhezčí suvenýry a oblečení a kam jít na tu nejlepší zmrzlinu. Jednoduše jsme si celé dopoledne náramně užili a každý z nás se vracel do autobusu bohatší o pár tašek, plných krásných věcí. Zbylé oddíly, které zůstaly na hotelu, také neměly čas se nudit. S blížícím se koncem Poseidonovy Olympiády se každé družstvo snaží nasbírat co nejvíce bodů a získat náskok před ostatními. Všechny soutěže vrcholí, a tak jedny z posledních zápasů jely v plném proudu. Vyhrát může jen jedno družstvo a my jsme se rozhodli, že to bude to naše. Odpoledne jsme v zápasech chtěli pokračovat, ale bylo takové horko, že sporťáci vyhlásili volné odpoledne. Po pár protestech jsme usoudili, že jsme jim vlastně vděční. Sluníčko se nám snažilo asi vynahradit to nejedno zatažené dopoledne, a tak jsme byli rádi, že se můžeme osvěžit ve vodě. Po večeři nás čekal karneval, tak na každém pokoji nastal chaos. Každý vyráběl masky, aby byly co nejoriginálnější a záviděli těm, kteří si je připravili už doma. Večer jsme byli moc překvapeni, co se některým podařilo vykouzlit z pár barevných papíru, lepenky a nůžek. Na parketu se objevila spousta krásných víl a princezen, fotbalistů, že by vznikl nejeden hvězdný tým, sem tam z klobouku vyskočil Bob i Bobek a zatancovat si přišlo i celé peklo s Luciferem v čele. Vodníci posedávali opodál, asi se báli, aby jim neuschly šosy. To čarodějnice naopak létaly na svých košťatech kam se dalo. Jako celý den i karneval utekl jako voda a my jsme se z pohádkového prostředí přesunuli do postelí a nechali si něco pěkného zdát.

Výlet Thessaloniki

Karneval

Večer, na který jsme se všichni těšili. Konečně jsme mohli předvést své masky. Někdo si převlek přivezl už z domova, jiní nechali jeho výrobu na poslední chvíli. Ale všechny stály za podívanou. Z některých až oči přecházely. Spousta krásných princezen, víl a jiných lesních tvorů. S míčem naběhlo celé fotbalové družstvo, v těsném závěsu za nimi přiletěl rej čarodějnic následovaný pekelníky v čele se samotným Luciferem. O zábavu se postarali šašci a klauni a sem tam z klobouku vyskočil Bob a Bobek. Všichni jsme si zatancovali a zaskotačili dosyta. Z pohádek jsme se přesunuli do postelí a nechali si nějakou další pohádku zdát.

výlet Meteora

Abychom vše stihli, museli jsme na tento výlet vyjet velmi brzy. Opravdu to nám to ranní vstávání za to stálo. Přes Thessaloniki a olympské pobřeží jsme dojeli až do historického Tempi. Cestou jsme obdivovali nejvyšší horu Řecka Olymp, která je údajným sídlem bohů. Ačkoliv jsme měli oči na stopkách, žádného jsme neviděli. Přes Larisu jsme dojeli až na úpatí pohoří Meteora, kde se rozkládá Kalambaka. Odtud už byl jen kousek k samotným klášterům. Tyto kláštery byly, kámen po kameni, postaveny během několika století. Tyčí se jako přízrak na vrcholu skal. Z kláštera jsme se podívali do kamenného lesa, což je jedinečný přírodní útvar, na který se jezdí dívat lidé z celého světa. Původně bylo postaveno dvacet jedna klášterů, ale zachováno zůstalo pouze šest a prohlídky se konají jen ve dvou. Ale i to bohatě stačí. Obdivovat jsme mohli starodávné ikony a malby, viděli jsme jak tam mniši žili a žijí, dozvěděli jsme se jak se kláštery stavěli a podívali jsme se i do hladomorny. Domů jsme jeli bohatší o spousty nových zážitků, dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací a moc jsme se těšili, až to vše povyprávíme kamarádům na hotelu.

Stavby z písku

Byla by škoda, nevyužít tu spoustu písku na pláži k něčemu užitečnému. Tak se zrodila soutěž stavby z písku. Každé družstvo mělo za úkol vytvořit originální stavbu. Fantazii se meze nekladly a podle toho to také na pláži vypadalo. Krom mořských želv a hradů se objevil například obří mobilní telefon, velká závodníčka i s řidičem, mapa chalkidiky a nebo obrovská chobotnice. Oči jen přecházely, jaká to byla krása. Škoda, že příliv a sluníčko většinu děl změnili k nepoznání, ale naštěstí máme vše nafoceno a vy se na všechna naše díla můžete podívat v galerii.

Vedoucí vs. vedoucí

Z názvu je jasné, o co v této soutěži šlo. Nebyla to soutěž pro nás, ale pro naše vedoucí. Byli rozřazeni do jednotlivých družstev, odlišených barvami. Náš úkol byl jednoduchý. Přijít oblečeni v barvě našich vedoucích a povzbuzovat. Na hřišti i tribunách se to rozdělilo do skupinek na zelené, žluté, červené a modré. Do soutěží se zapojilo dokonce i celé vedení. Týmy postupně čelily jednotlivým úkolům, které, ačkoliv se tak jevily, jednoduché rozhodně nebyly. Nejvíce jsme se nasmáli při disciplíně nafukování a rozsedání balonků. Někomu se to povedlo napoprvé, ale objevily se i balonky, které ne a ne prasknout, a tak na nich vedoucí skákali jako pominutí. Nakonec se všem podařilo balonek rozsednout a mohlo se pokračovat. Další na řadě bylo prolézání obručí jako had, nebo třeba nošení vody v létajícím talíři, celý večer zakončila soutěž v bazénu. U všech disciplín jsme se moc nasmáli. Zjistili jsme, že naši vedoucí jsou stejně šikovní jako my a díky nim máme nějaký ten bodík do olympiády navíc.

07.07.
Do úterního dne si někteří museli přivstat, jelikož jeli na další z výletů, a to na skalní kláštery Meteora. My ostatní jsme se zúčastnili sportovních her na souši i ve vodě. Velcí lovci hledali až na samotném dně bazénu perly různých barev a předvedli nám nejen svoji zdatnost při plavání a potápění, ale i při skocích do vody. Oblíbený Magic ball na pláži nás jako vždy pobavil i rozesmál. Svoji zručnost jsme mohli uplatnit u staveb z písku, při kterých se fantazii skutečně meze nekladou. Díky tomu jsme mohli vidět kromě motivů mořských živočichů například i obří mobilní telefon. Starší dívky hrály závěrečné zápasy v basketbalu. V čase, který nám mezi nabitým programem zbyl, jsme hráli společenské hry nebo se věnovali odpočinku a slunění na pláži. Po večeři všechny čekal zábavný večer Fandi svému vedoucímu, při kterém se nám předvedli i naši dospěláci a ukázali nám, že mají sportovního ducha a umí nás i sebe pobavit. Byli rozděleni do čtyř družstev různých barev a statečně bojovali při plnění různých úkolů, které nebyly zrovna nejlehčí. Každé družstvo mělo své fanoušky oblečené do svých barev, a tak to na hřišti i tribunách hrálo všemi vypadalo jako o velikonocích. Večer se nám moc líbil , a tak jsme usínali s dalšími zážitky pod polštářem.

06.07.
Dnes ráno nás čekal výlet do Soluně. Po asi dvou hodinové cestě autobusem jsme se konečně ocitli na místě. Soluň je velké město, které je krásné a ukrývá spoustu památek. Nejdříve jsme se na pár z nich šli podívat, nafotili hodně krásných fotek a potom jsme mohli jít nakupovat. Výlet jsme si moc užili. Po návratu na hotel, jsme zjistili, že ani naši kamarádi, kteří zůstávali na hotelu, se rozhodně nenudili. Hned dopoledne hráli spoustu her a soutěží aby nasbírali další body do olympiády. Dále pro ně byly připraveny vodní hrátky, které se všem moc líbily, zvláště proto, že celý den bylo krásně teplo a vodní osvěžení přišlo vhod. Odpoledne se odehrály další zápasy v basketbalu, ping pongu a vybíjené. Vedoucí a starší kluci vozili děti z menších oddílů na člunech, a ty si toi náramně užili. Večer jsme měli volný program, a tak se část oddílů přesunula na hřiště, některé oddíly se šly projít po okolí a jiní si už teď pomalu rozmýšleli a začali vyrábět masky na brzký karneval. Každý oddíl strávil večer po svém, a protože nás celý den unavil, šli jsme spát.

05.07.
Třináctý den utekl jako voda a máme tu den čtrnáctý. Protože je neděle, rozcvička se nekonala, a tak jsme si mohli přispat. Po snídani jsme šli na pláž a hřiště, kde nás čekaly další hry. Magic ball, volejbal, fotbal a ping pong. Celé dopoledne bylo pod mrakem, ale teplo, takže jsme byli rádi, že se můžeme osvěžit v moři. Po obědě byly připraveny další soutěže, mezi nimi i poslední bodované stavby z písku pro nejstarší skupiny. Protože se pomalu, ale jistě, blížíme do finále naší olympiády, vzaly soutěž všechny oddíly vážně a během času, vyhrazeného této soutěži, vznikla opravdu krásná díla. Moc možností, jak získat body, už nebude, tak se není čemu divit. Touha po vítězství je velká. Celý den utekl jako voda a po večeři byl na programu film. Pro menší Asterix a Obelix a pro ty větší Indiana Jones. Zítra čeká některé z nás výlet do Soluně, jiné opět pestrý program v hotelu, a tak jsme šli bez řečí spát, abychom si mohli naplno užít i ten zítřejší den.

04.07.
Probudili jsme se do krásného červeného dne. Proč červeného? Je to jednoduché, na včerejší soutěži s účesy jsme hráli mnoha barvami. To se sporťákům, kteří seděli v porotě, natolik zalíbilo, že vyhlásili barevné dny. Dnešní den byl červený, a to znamenalo, že každý musel celý den chodit pouze v červené barvě. Výjimkou byl pouze pobyt u vody, protože sehnat tři sta červených plavek by se nám opravdu nepovedlo. Celý den byl velmi teplý, sluníčko zalezlo za mraky až k večeru, a tak jsme trávili co nejvíce času ve vodě. V bazénu byla pro nás připravená další hra. Tentokrát šlo o vodní volejbal s nafukovacími balonky. Body jsme sbírali i v beach volejbale a basketbalu. Starší kluci hráli fotbal a ti menší ocásky. Večer čekal další oddíly výlet do nedalekého městečka Neos Marmaras, kde byla možnost nákupu suvenýrů, procházení obchůdků nebo třeba posezení na výborné zmrzlině. Po návratu na hotel zrovna vrcholila diskotéka, a tak si všichni stihli i zatancovat. Taneční parket byl plný až dokonce. Z diskotéky se nám samozřejmě moc nechtělo, ale už za pár dní nás čeká další, a tak jsme šli po dlouhém dni spát.

03.07.
Tak jako téměř každý den nás i dnes z postelí vytáhlo a na rozcvičku doprovázelo sluníčko. Dopoledne se hrály další postupové zápasy ve fotbale a basketbalu. Na oddíly, které již měly tyto soutěže odehrány, čekaly nové hry v bazénu. Tentokrát šlo o lovení perel. Bohužel se nejednalo o perly pravé, nýbrž o hrací figurky, ale i tak to byla zábava. Po obědě jsme na pokojích vymýšleli, jaké účesy vytvoříme do večerní soutěže o nejlepší a nejoriginálnější účes. Odpoledne jsme pokračovali ve sbírání bodů do naší olympiády, a to v přehazované, vybíjené a ping-pongu. Protože sluníčko se dnes opravdu činilo, strávili jsme skoro všechen zbývající čas ve vodě. Po večeři jsme měli ještě chvíli na přípravu účesů, které jsme chtěli předvést na soutěži. Bylo použito mnoho odlišných materiálů, a tak se opravdu bylo na co dívat. Porota nám oznámila výsledky hned po ukončení poslední kategorie, tak jsme mohli jít v klidu spát. Před tím, než jsme zalezli do postelí, připravili jsme si hromádky s červeným oblečením. Proč? To se dozvíte zítra.

Účesy

Jak už samotný název napovídá, v této soutěži šlo o vytvoření a předvedení nejoriginálnějšího účesu. Čekalo by se, že se do této soutěže pohrnou hlavně dívčí oddíly, ale k překvapení všech, se zúčastnilo všech třicet oddílů. Někteří kluci si dali tak záležet, že trumfli kdejaký dívčí oddíl. Na všechny účesy bylo použito mnoho různých materiálů, ale nejvíce se objevovaly květiny. Každý oddíl měl ke svým účesům připraveno krátké povídání, jak a kde daný účes vznikl, jaké materiály použili a proč, na jaké účely je účes určen a samozřejmě, jak se o něj máte starat. U některých jsme se moc pobavili, u jiných jsme nestačili zírat, jakou práci si se vším dali. Když je zábava, čas letí mnohem rychleji, a tak se i čas na tuto soutěž naplnil. Výsledky jsme se dozvěděli hned po skončení, a tak jsme šli spát s klidným srdcem.

02.07.
Máme tu desátý den a to znamená, že nás čeká výlet do Waterlandu! Nemohli jsme ani dospat, jak jsme byli natěšení! Kamarádům, kteří jeli poprvé, jsme celou cestu vyprávěli, jak to tam chodí, co na nás čeká za atrakce, a které tobogány jsou ty nejlepší. Cesta uběhla jako voda a už jsme viděli barevné skluzavky, které se tyčily v dálce. Jen co jsme přijeli k bráně, měli jsme co dělat, abychom se udrželi a nerozutekli se. Každý jsme se přiřadili ke svým vedoucím a hurá do vody! Z atrakcí jsme slezli jen na oběd a pak až před odjezdem. Myslím, že jsme si to náramně užili. Celý den nás vyčerpal, a tak jsme cestu zpět prospali. Děti, co zůstávaly na hotelu, měly program individuální. Někdo si užíval klidu na pláži, jiní hráli na hřišti volejbal nebo plavali v bazénu. Počasí se dnes opravdu vydařilo. Sluníčko nám svítilo celý den. Večer se vrátili kamarádi z Waterlandu a s chutí nám vyprávěli, co všechno zažili. Líčili to tak barvitě, že jsme si připadali, jako bychom tam byli s nimi. Pro menší děti byla připravena pohádka, která splnila úkol večerníčku a všechny děti se po ní odebraly do postelí.

Výlet Moudania

Trhy v Moudanii jsou vyhlášené, a tak jsme byli netrpěliví kdy už si něco hezkého koupíme. Náramky, trička či nějaký ten suvenýr. Jen co nás pan řidič vysadil u vstupu na trhy, věděli jsme , že nepojedeme domu s prázdnou. Tržiště bylo obrovské. Každý stánek hrál mnoha různými barvami a nás lákalo koupit vše, co vidíme. Čas nešel zastavit a než jsme se nadáli, byl naplánovaný odjezd. Do autobusu se každý vrátil s alespoň jednou taškou, plnou krásných věcí. Celou cestu zpět jsme si ukazovali, co pěkného jsme nakoupili a z našich úlovků měli velkou radost. Spousty triček, kraťasů, sukýnek, náramků a jiných doplňků. Všechny nové modely jsme předvedli hned večer na diskotéce a sklidili jsme s nimi velký úspěch.

Výlet Waterland

Waterland Dočkali jsme se. Waterland! Ani dospat jsme nemohli, jak jsme se na tento výlet těšili. Oprávněně. Většina z nás tenhle výlet už podnikla, ale našli se i tací, co jeli poprvé. Celou cestu jsme jim důkladně popisovali, které atrakce na nás čekají, a na které tobogány se nejvíce těšíme. Plni očekávání jsme přijeli k vstupní bráně a nedočkavě přešlapovali u autobusu. Už abychom byli na těch skluzavkách a tobogánech, honilo se nám hlavou. Přání se vyplnilo a zanedlouho jsme už šlapali schody na první atrakce. I když jsme na vyzkoušení všech skluzavek a tobogánů měli celý den báli jsme se, abychom to vůbec stihli. Chodili jsme od jedné atrakce k druhé a hledali ty nejlepší. Protože každá měla něco do sebe, prostřídali jsme nakonec úplně všechny. Odpoledne byl pro nás připravený oběd. Oběhat všechny atrakce dá zabrat a pořádně vám u toho vyhládne, tak se není čemu divit, že všichni usedli k jídlu a v klidu se posilnili. Jen co jsme nabrali vynaložené síly zpět, nikdo nás z atrakcí nedostal až do odjezdu. Čas pro tento výlet se naplnil a bohužel jsme museli jet zpět do hotelu. Cestou domu jsme si sdělili komu se co líbilo, kde kdo byl, a protože nás celý den vyčerpal, zalehli jsme a téměř celou cestu zpět prospali.

01.07.
A je to tady. Dnešním dnem jsme se dostali do půlky našeho pobytu. Strašně rychle nám to tu utíká. Ono se není čemu divit, každý den máme tolik aktivit, že na čas vůbec nemyslíme. Například dnes ráno jsme jeli nakupovat na trhy do Moudanie. Každý si vezl minimálně jednu tašku krásných věcí. Stánky oplývaly spoustou předmětů, různých charakterů a barev. Plno náramků, triček, náušnic, bot… No prostě vše, na co jsme si pomysleli. Jen co jsme se vrátili na hotel, pochlubili se kamarádům, co hezkého jsme nakoupili a navnadili ty, které tento výlet čeká příští středu, byl konec poledního klidu a šli jsme na pláž. Celý den nám svítilo sluníčko. Pokud ostatní z nás zrovna nesoutěžili, nebo nehráli nějaký zápas na hřišti, byli jsme ve vodě a s potápěčskými brýlemi zkoumali podmořský svět. To byste nevěřili, kolik různých živočichů a rybiček se pod hladinou ukrývá. Po večeři nás čekala diskotéka, vytáhli jsme nové modely, které jsme si nakoupili na trzích a šli roztancovat parket. Všichni si večer užívali. Protože většinu z nás čeká zítra další výlet a do Waterlandu, slíbily jsme vedoucím, že dnes nebudeme po večerce špitat a necháme si co nejdříve zdát hezké sny.

Noc plná hvězd

„Tento večer bude plný opravdových hvězd. Ty hvězdy jste vy.“ Těmito slovy zahájila paní moderátorka slavnostní večerní program. Jen co se všichni utišili, přišli na podium první odvážlivci. Postupně se nám představili všichni účinkující, od nejmenších dětí až po ty nejstarší. U některých vystoupení se doslova tajil dech. K vidění byl různý repertoár. Sólo i dvouhra na flétnu, zpěv, improvizace, herectví přes různé styly tance, sticky, kouzel s fotbalovým míčem až k bojovému umění. Mezi všemi umělci se těžko hledal jeden favorit. Každé vystoupení si vysloužilo bouřlivý aplaus. Není se čemu divit, šlo o spousty bodů do celo-turnusové hry, a tak nikdo neponechal nic náhodě a pečlivě trénoval a piloval celý den před samotným vystoupením. Snaha se vyplatila a celý večer se moc vydařil.

30.06.
Dnes ráno nás z postelí vytáhly a na rozcvičku doprovodily sluneční paprsky. Na dopoledne sporťáci připravili nové hry a soutěže. Menší děti byly na pláži a starší oddíly soutěžily v bazénu. Novinkou pro nás byla hra Magic ball, která se všem zalíbila. Kdo ji znal už z loňska věděl, jakou strategii musí proti soupeři zvolit, aby byl nejrychlejší a získal body. V bazénu nás čekala soutěž v plavání a házení na cíl. Nazývala se „Vodní manévry“. Celý oddíl soutěžil najednou, tak to v bazénu vypadalo jako na plaveckých závodech. Každý člen družstva měl jeden míček, který musel vhodit do člunu, vrátit se a pak ten svůj míček opět dopravit na start. Nevýhodu měl ten, kdo získal míček ping-pongový. Ale hra je hra. V průběhu celého dne mezi soutěžemi jsme zkoušeli do večerní show „Noc plná hvězd“. Nechtěli jsme nic ponechat náhodě, a tak jsme pilovali naše vystoupení do posledního detailu. Z pokojů i na pláži se ozývaly flétničky, kytary a zpěv, na hřišti se tancovalo nebo zkoušelo divadlo. Každý se snažil vychytat poslední mouchy, aby večerní představení bylo co nejlepší a my získali plný počet bodů a posunuli naše družstvo na přední místa tabulky. Večer se vystoupení všem vydařilo a nikdo si netroufl říci, kdo je favoritem. Na to si musíme počkat do zítra.

Představení vedoucích

Vedení

Zdravotníci

Sporťáci

Praktikanti

29.06.
Ani jsme se nenadáli a první týden je za námi. Stejně jako každý den, nás i dnes čekala rozcvička. Každý ji pojal po svém. Někdo šel plavat do moře, jiní běhat a protahovat svalíky. Během dopoledne začalo mírně poprchat, ale stihli jsme odehrát všechny zápasy, které byly na dopoledním programu, a tak nám trocha deště nevadila. Odpoledne už bylo zase krásně a na všech hřištích i u vody nás provázelo sluníčko. Malé děti měly soutěže v bazénu, ti větší hráli fotbal, volejbal, frisbee nebo ping-pong. Pláž nám ozdobily písečné stavby, které postavily nejmladší oddíly. Všechny se moc vydařily, a tak bylo velmi těžké rozhodnout, která je nejhezčí. Objevily se tam krásné želvy, hvězdice, chobotnice i pořádná pevnost s vodním příkopem. Ze všech našich aktivit nám pořádně vyhládlo, a tak jsme se s chutí přesunuli na večeři. Po ní se konalo předkolo zítřejší soutěže Noc plná hvězd. To je soutěž, ve které každé družstvo nebo jednotlivec předvede to nejlepší co umí. Jsme zvědaví, jak dopadne zítřejší finále a kdo z nás zaujme porotu nejvíce.

Výlet Toroneos

Na tento výlet jsme se moc těšili. Spousta z nás jela lodí poprvé. Ještě v přístavu nám přálo počasí, ale jen co jsme dopluli na první zastávku, začalo pršet, a tak jsme se šli schovat zpátky na loď. Číšníci nám donesli připravený oběd a než jsme se najedli, bylo zase krásně. Když jsme se posílili, mohli jsme pokračovat dále, vodami průzračného moře, do městečka Pefkohori. Po vystoupení z lodi jsme šli hledat, co bychom si koupili. Obchůdky byly na každém kroku, a tak si každý z nás vybral nějaký ten suvenýr. Po dešti už nebylo ani památky a sluníčko krásně hřálo. Abychom se zchladili, šli jsme na výbornou zmrzlinu. Uteklo to jako voda a nastal čas vyplutí na další cestu. Nalodili jsme se a pan kapitán nás odvezl mezi útesy, kde na nás čekalo překvapení. Nejen, že jsme mohli plavat v krásně průzračné vodě, ale mohli jsme dokonce, za dohledu plavčíka, skákat z lodi. Samozřejmě, že většina z nás toho s chutí využila. Komu se do vody nechtělo, opaloval se, nebo fotil okolí, aby na ty krásy nikdy nezapomněl. Když přišla chvíle odjezdu, z vody se nám nechtělo. Cestou zpět nás pan kapitán nechal střídavě kormidlovat. V přístavu Neos Marmaras, na nás už čekal přistavený autobus, který nás dovezl zpátky do hotelu. Celý výlet se všem moc líbil a my jsme bohatší o spoustu nových zážitků.

28.06.
Na dnešní den jsme se všichni moc těšili. Někteří proto, že se nekonala ranní rozcvička a většina proto, že se jelo na první výlet, a sice na ostrov Toroneos. Celé dopoledne bylo pod mrakem a i když se blýskalo a bouřilo, u hotelu nezapršelo. My výletníci jsme takové štěstí neměli. Jen co jsme dopluli na první zastávku našeho výletu, začalo pršet a my jsme se museli jít schovat zpátky na loď. Zdálo se, že déšť snad nikdy nepřejde. Naštěstí se zanedlouho vyčasilo a my jsme mohli pokračovat dále do městečka Neos Marmaras, kde jsme nakoupili spoustu suvenýrů, nafotili hodně fotek a dali si vynikající zmrzlinu. Cestou zpět pan kapitán zakotvil loď u útesů, kde jsme měli možnost skákat z lodi a plavat v moři. Pro všechny to byl velký zážitek! Když jsme se vrátili na hotel, byl už večer. Po večeři byl pro nás připravený film a hned po něm jsme šli na pokoje a vyprávěli kamarádům, kteří zůstali na hotelu, co vše jsme zažili. Celý den byl náročný a tak jsme plni nových zážitků zalezli do postelí a šli spát.

27.06.
Probudili jsme se do zataženého šestého dne. Než jsme ale stihli rozcvičku a snídani, už se vyjasnilo a ke koupání nám opět krásně svítilo. U moře pofukoval příjemný větřík. Do dopoledních soutěží v převážení člunem se zapojili i vedoucí. Úkolem bylo štafetovou metodou postupně přepravit všechny členy oddílu z jedné strany bazénu na druhou a nakonec celý oddíl musel přepravit svého vedoucího. Byla to velká zábava, a tak většina oddílů, které právě dosoutěžily, zůstala fandit ostatním. Ty je zase na oplátku podporovaly při odpoledním basketbalu či florbalu. Mladší oddíly hrály na pláži ocásky, kde se taky všichni moc nasmáli. Úkolem této hry je sebrat všem z protějšího družstva jejich papírové ocásky. Zdá se to jednoduché, ale není. Každý si svůj ocásek chránil jak jen to šlo, a tak byly zápasy hodně napínavé. Než jsme se nadáli, byl večer. Po večeři někteří z nás odjeli na malý výlet do zdejšího nedalekého městečka Marmaras. Čas v městečku jsme strávili nákupy v obchůdcích a hledáním něčeho, co bychom vám i sobě dovezli na památku, co by vás potěšilo. Pak jsme si zašli na výbornou zmrzku a nebo se jen tak procházeli.

Ostatní šli na diskotéku, kde nám DJ zahrál spoustu písniček na přání, a tak se všichni skvěle bavili a myslím, že se téměř každý alespoň jednou na parketě ukázal. Dnešní den se opravdu vydařil! Zítra pojedeme lodí na výlet Toroneos, ale nebudeme předbíhat, všechny nové zážitky vám sem už zítra napíšeme.

26.06.
Stejně jako předchozí dny, i ten dnešní jsme začali rozcvičkou. Hned dopoledne nás čekaly hry a soutěže v bazénu, jezdili jsme na člunech. Spousta z nás v něm sama jela poprvé, a tak než jsme pochytili jak na to, točili jsme se občas kolem dokola, ale vůbec nám to nevadilo. Alespoň byla pořádná zábava. Během chvíle z nás ale byli zkušení rafťáci a mohli jsme začít naplno soutěžit. Kromě sportování a koupání u bazénu i v moři se stihla vyfotit na společné fotografie i druhá půlka oddílů. Protože nás večer čeká soutěž „Změn svého vedoucího“, musely jsme vymyslet jakou změnu na našem vedoucím provedeme, aby ho nikdo další nepoznal a my získali co nejvíce bodů do Poseidonovy olympiády.

Večer se všem líbil a porota měla těžkou práci, jelikož většina vedoucích byla k nepoznání. Po ukončení soutěže zbyla ještě chvilka na krátkou diskotéku a potom už jsme plni zážitků z dnešního dne odešli do svých postelí a těšili se na to, co nám přinese další den.

Změň svého vedoucího

Na tento výlet jsme se moc těšili. Spousta z nás jela lodí poprvé. Ještě v přístavu nám přálo počasí, ale jen co jsme dopluli na první zastávku, začalo pršet, a tak jsme se šli schovat zpátky na loď. Číšníci nám donesli připravený oběd a než jsme se najedli, bylo zase krásně. Když jsme se posílili, mohli jsme pokračovat dále, vodami průzračného moře, do městečka Pefkohori. Po vystoupení z lodi jsme šli hledat, co bychom si koupili. Obchůdky byly na každém kroku, a tak si každý z nás vybral nějaký ten suvenýr. Po dešti už nebylo ani památky a sluníčko krásně hřálo. Abychom se zchladili, šli jsme na výbornou zmrzlinu. Uteklo to jako voda a nastal čas vyplutí na další cestu. Nalodili jsme se a pan kapitán nás odvezl mezi útesy, kde na nás čekalo překvapení. Nejen, že jsme mohli plavat v krásně průzračné vodě, ale mohli jsme dokonce, za dohledu plavčíka, skákat z lodi. Samozřejmě, že většina z nás toho s chutí využila. Komu se do vody nechtělo, opaloval se, nebo fotil okolí, aby na ty krásy nikdy nezapomněl. Když přišla chvíle odjezdu, z vody se nám nechtělo. Cestou zpět nás pan kapitán nechal střídavě kormidlovat. V přístavu Neos Marmaras, na nás už čekal přistavený autobus, který nás dovezl zpátky do hotelu. Celý výlet se všem moc líbil a my jsme bohatší o spoustu nových zážitků.

25.06.
Těžko uvěřit, ale už je za námi čtvrtý den. Při ranní rozcvičce nás opět doprovázelo sluníčko, a tak se nám cvičilo hned veseleji. Během dopoledne pro nás byly připraveny další hry a my jsme se zápalem sbírali body do celo-turnusové hry. Mladší oddíly soutěžily v bazénu v plavání s destičkou nebo hrály ocásky, ti starší se snažili získat body v basketbalu, florbalu a přehazované.

Oddíly, které právě nesoutěžily, nám s chutí fandily, nebo šetřily síly na pláži či u bazénu. Odpoledne se sice sluníčko schovávalo střídavě za mraky, ale i přesto jsme trávili většinu času ve vodě. Po odpoledním koupání jsme se šli patřičně nastrojit, protože už po večeři nás čekalo focení jednotlivých oddílů. Po té následoval večerní program, a sice promítání filmu. Jako v každém americkém filmu, vše dopadlo dobře a my jsme mohli jít v klidu spát.

24.06.
Třetí den jsme zahájili první ranní rozcvičkou. Z postelí se nám nejprve nechtělo, ale když jsme uviděli, jak je venku krásně, začali jsme se těšit. Každý oddíl dostal na pláž plnou tašku míčů a her, takže jsme se opravdu nenudili.

Celé dopoledne uteklo rychle, a tak jsme se už po hodině odpoledního klidu ptali, kdy půjdeme zase na pláž. Odpoledne starší oddíly sbíraly první body do celo-turnusové hry v basketu, floorballu a přehazované. Ti nejmladší si zase pořádně užívali jízdu ve člunech, ve kterých je vozili nejstarší kluci. Není divu, že jsme se ani nenadáli a byl večer. Už po večeři začala první velká seznamovací diskotéka, na kterou jsme se těšili už od včerejška.

Naše očekávání bylo veliké a nic ho nezklamalo. Celá diskotéka se vydařila, ačkoliv se zpočátku na taneční parket moc dětí nehrnulo, tak už během třetí písničky byl téměř plný. Moc se nám to líbilo! Poslušně jsme šli spát, protože zítra nás čekají další hry, musíme být fit, abychom právě my získali co nejvíce bodů.

23.06.
Po první propršené noci jsme se s úsměvy na tvářích probudili do krásného druhého dne. Sluníčko nás doprovázelo už na snídani, proto jsme ihned spěchali do pokojů, rychle se namazat, obléct plavky, sbalit pití a ručníky a hurá na pláž. Dopoledne uteklo jako voda a nás čekal polední klid a vstupní lékařské prohlídky. Po nich jsme k velké radosti všech, šli opět na pláž. Kdo nestrávil všechen čas ve vodě, našel si spoustu jiných aktivit. Ti aktivnější hráli volejbal, basket nebo fotbal, jiní se slunili, hráli karty či si četli. Každý si prostě našel to své a pobyt na pláži si všichni náramně užili. Po večeři nás čekal uvítací program, kde se nám postupně představili všichni vedoucí a lékaři, kteří se o nás budou po celý pobyt starat. Sporťáci nám oznámili průběh celo-turnusových her a večerních akcí, což nás moc potěšilo. Po programu se konala minidiskotéka, ale protože nás už zítra čeká první velká díza, šetřili jsme síly a pomalu se přesunuli do postelí.

22.06.
Milí rodičové, ačkoliv je to teprve několik hodin, co jsme si před letištěm řekli „ ahoj“, zdá se to jako věčnost. Tady v Řecku ten čas letí prostě jinak. Celý dnešní den utekl jako voda. Aby ne, když jsme se na tyto tři týdny těšili už několik měsíců dopředu. Právě proto pro nás čekání na letišti nebylo úmorné, jak by se mohlo zdát. Potkali jsme se s přáteli, starými a seznámili s těmi novými. Každý se brzy otrkal a po rozloučení s posledními z vás, jsme šli do letadla jako nová velká parta. V letadle vyvrcholily obavy nás, kteří jsme nikdy neletěli, ale naštěstí nás naši kamarádi uklidnili, že je vše naprosto v pořádku, letušky nám ukázaly všechny únikové východy a ujistili jsme se, že plovací vesty se opravdu nachází pod sedadlem každého z nás. Nastartovat, rozjet motory, čekání na volnou dráhu, rychlost jak ve formuli 1 a letíme.

Celý let probíhal v klidu, sem tam nějaká turbulence, ale bez ní by to snad ani nešlo, než jsme se nadáli, už jsme dosedli na letišti v Soluni. Pan pilot si od nás právem vysloužil pořádně bouřlivý potlesk. Jen co jsme si každý našel svůj kufr, vyšli jsme ven a za malé přeháňky se přesunuli do připravených autobusů, které nás dopravily do hotelu. Protože bylo stále se na co dívat, celá cesta utekla rychle. Po příjezdu se ze všech stran ozývaly dohady kdo s kým bude na pokoji, že ten chce být s tím, a ta zase s tou. Nakonec jsme si vše vyřešili jak bylo potřeba a spokojeně si začali vybalovat. Během odpoledne, kdy bylo trochu pod mrakem, jsme prošli komplex hotelu a první odvážlivci okusili vodu. Večera za námi v doprovodu deště dorazili i kamarádi z druhého letu, a tak po bouřlivém přivítaní a sdělení dojmů a zážitků, jsme byli všichni spokojení. Protože byl celý den náročný, zalezli jsme poslušně do postelí a většina z nás za bouchání kapek o střechy usnula, ani nevíme jak. Těšíme se na zítřek a na ty tři týdny, jak si to tady užijeme.

  • Všeobecná zdravotní pojišťovna
  • Kovotour Plus - Nejlepší cestovní kancelář